Lidský albumin

Lidský albumin je nejhojnější bílkovina (protein) přítomná v lidské plazmě, představuje zhruba 50 až 60 % všech proteinů, které se v plazmě nacházejí. Každá molekula albuminu je složena ze tří jednotek, které fungují společně a propůjčují molekule albuminu její jedinečnou schopnost vázat nejrůznější látky.

Albumin v lidské plazmě plní několik velmi důležitých funkcí. Je například odpovědný za udržování takzvaného osmotického tlaku, který zajišťuje, že plazma zůstává v cévách a neuniká do mezibuněčného prostoru. Dále albumin v lidské plazmě slouží jako univerzální transportér látek špatně rozpustných ve vodě, jako jsou některé hormony, enzymy, mastné kyseliny nebo léky.

Použití lidského albuminu

Při některých patologických stavech nebo onemocněních může dojít k nedostatku albuminu v plazmě. Nedostatek albuminu má závažné důsledky, protože albumin plní v plazmě celou řadu důležitých úloh. Proto je v takových případech nutné dodávat lidský albumin do krevního řečiště prostřednictvím infuzí.

Nejčastější případy, kdy je nutná léčba albuminem:

  • Hypovolemie (nedostatek tekutiny (plazmy) v krevním oběhu) – albumin působí na tekutiny onkotickým tlakem, a v případě hypovolemie proto dokáže „přitáhnout“ tekutinu z tkání zpět do krevního oběhu. Léčba hypovolemie albuminem je nejúčinnější tehdy, když má pacient celkově dostatek tekutin, ale z nějakého důvodu dochází k úniku tekutin z krevního oběhu do mezibuněčných prostor.
  • Hypoalbuminemie (nedostatek albuminu) – hypoalbuminemie může vzniknout z různých příčin. Patří mezi ně například nedostatečná produkce albuminu játry (při podvýživě, při těžkém poškození jater), extrémní nároky na živiny a energii při rozsáhlých poraněních nebo popáleninách, patologický únik albuminu z organismu, například při onemocnění ledvin nebo těžkých zánětlivých stavech. V některých těchto případech si dostatek albuminu zajistí organismus sám, pokud má k dispozici dostatek živin, jindy je však nutné podat již hotový albumin.
  • Těžké popáleniny – závažné popáleniny jsou často provázeny výrazným úbytkem proteinů a léčebně podaný albumin pomáhá tyto ztráty alespoň částečně nahradit.
  • Syndrom dechové tísně dospělých – vážný nedostatek bílkovin v krvi způsobí, že tekutina z krevního oběhu se přesouvá do tkání. Pokud se hromadí v plicích, projevuje se také dýchacími obtížemi. I v těchto případech je možné podávat albumin společně s léky, které stimulují močení a pomáhají tak zbavit organismus (především plíce) přebytečné vody.
  • Nefróza – při některých onemocněních ledvin dochází k abnormálnímu úniku albuminu z těla močí. V těchto případech je někdy nutné jej alespoň částečně doplnit, aby se zmírnily otoky způsobené únikem tekutiny z krevního oběhu do tkání.
  • Operace kardiopulmonálního by-passu – albumin se někdy doporučuje podávat pacientům před operací kardiopulmonálního by-passu nebo v jejím průběhu.
  • Hemolytická nemoc novorozence – při tomto onemocnění dochází k masivnímu rozpadu červených krvinek. Z těch se postupně uvolňuje bilirubin, který má ve vyšších koncentracích toxické účinky. Albumin může v těchto případech pomoci navázat alespoň část uvolněného bilirubinu a snížit tak jeho koncentraci, a tedy i toxické účinky.

Formy albuminu

Lidský albumin je dnes k dispozici zpravidla ve dvou různých koncentracích (5% či 20%.), z nichž každá má své využití v konkrétních případech. Albumin v obou těchto formách je získáván z krve zdravých dárců, kteří prošli pečlivým vyšetřením a kontrolou.